Cor vermelha

modrá je naděje, chlutá je odmítnutí, zelená barva sympatie.

Odmítnutí, odmítnutí. - To je tohle, tohle máš můj kluci?

To je podle mě pětky a dostovíčko. - Tak já mám červenou a ty potřebuješ

červený mono a... - To je ta dár, která se má přečtyřistě letět.

To je dobrý. - To je sympat. - Ty, ty, to je spršek.

Ne, kardivka. - To jsme zase jiné, ale...

Tak, to se trochu taky jako zapobídala, ale tak jako aspoň městovou

se trošku... - A ok, můžeme ještě takhle, když tady máte dvě dámy, ženy,

Já se podívám, když ho trátete od ty velikoluce na září, třeba moje žena to nesnáš,

tak je to má. - Já to mám ráda, já to mám ráda, já jsem opravdu fakt naučila

Já nás tam budu čekat. - Ne, ať tam, ať tam, hlede po másku,

protože já taky hledu jim samovajíčky. - No jistě. - A producent, my teď už na velikoluce někam nejedíme

a rádi ho trávíme se sousedama a je to společenská událost.

Myslím, že neměl by se lidi bát se, třeba když někam se přištěhují.